Kytky jsou ekologický a ekonomický nesmysl

Většina řezaných květin, které se prodávají v Česku, jsou výpěstky afrických dělníků. Jsou pěstovány s hromadami chemie, aby přežily dlouhé cestování a skladování. Po přeletu do Holandska jsou pomocí květinové burzy rozprodány a rozvezeny po celé Evropě. Po tisících kilometrů letu a dalších stovkách kilometrů projížďky v kamionech jsou prodávány v našich květinářstvích. Jsou tam, protože jsou, jak mi bylo sděleno, vysoce chemicky ošetřené a zcestovalé kytky levnější a dostupnější než kytky z lokálního pěstování.

 Jak Afrika porazila Evropu?

Podle mě je skutečnost, že jsou africké kytky finančně výhodnější oproti lokálním, ekonomický zázrak. Jak vznikl? V Africe je podstatně levnější pracovní síla, dodnes tam běžně pracují i děti. Podle jednoho z výzkumů na květinových plantážích pracuje až 85 procent z dětí ve věku 9 až 12 let, které žijí v okolí plantáže. Za rok se jen z Keni doveze do EU 85 tisíc tun květin.

Vlády chudých zemí se předhánějí, jak by jen mohly vyhovět západním investorům. Běžně poskytují mnohaleté daňové úlevy, po jejich skončení stačí západním společnostem, aby pohrozily přesunutím pěstírny do jiné země. Pěstitelé neplatí žádné externality, jako je poškození zdraví, odčerpávání vody a ničení životního prostředí.

africa

Že kytky pro bohatou Evropu zabírají úrodnou půdu pro pěstování lokálních potravin, zjevně nikdo neřeší. Dalším faktem je, že jsou hladovějící Afričané skvělým trhem pro potravinářský průmysl, který produkuje vysoce průmyslově upravený junk food, o nějž už v EU a Americe moc nestojíme. Afrika je skvělé odbytiště, dovezou se do ní levné nezdravé zbytky z Evropy, pro úplně hladovějící tu ještě máme charitativní pomoc.

Země globálního jihu, kde je levná pracovní síla a slabé environmentální právo, produkují zboží, zatímco země severu drží monopol na potřebné technologie, know-how a snadno kontrolují trh.

Fakta z květinového průmyslu

Česká výroba dokáže zajistit pouze 3 až 4 procenta celkové spotřeby řezaných květin v ČR. Údaj je nutné ponížit o určitý podíl vývozu, české květiny se vyváží do okolních zemí (Slovensko, Polsko nebo Německo). V současnosti je proto téměř 98 procent celkové nabídky řezaných květin u nás z dovozu.

Kytky jsou největší spotřebitelé agrochemikálií

Komerční způsob pěstování květin je založen na vysoce intenzivním používání pesticidů, fungicidů a fumigantů. Agrochemikálie se používají na všech stupních výroby. Půda, která se připravuje pro setbu, je dezinfikována a stává se „biologicky mrtvou“. Použité chemikálie zničí všechny půdní bakterie. Umělá hnojiva, která jsou poté vpravena do půdy, poskytují sazenicím základní živiny. Během fáze růstu se speciálně na růže a karafiáty používá průměrně šest fungicidů, čtyři insekticidy, tři druhy jedů na ničení hlístnice a několik různých herbicidů. Mnoho látek je aplikováno opakovaně, některé denně. Jiné se používají k preventivní chemické sanitizaci skleníků. Na květinových farmách v Kolumbii se užívá až 127 různých typů pesticidů. Některé z nich jsou vysoce toxické a skleníkové klima zvyšuje jejich toxicitu až trojnásobně. V některých společnostech bývají dokonce používány chemikálie, které jsou v Evropě nebo v USA již roky zakázány, protože způsobují rakovinu.

Workers spray foliate fertilizer at the Inversiones Morcote flower farm in Bogota. Some US consumer advocates complain that Colombia’s cut-flower industry, the second largest in the world, is ignoring market trends and relying too heavily on the use of pesticides. AP

Květinářství je obecně považováno za jedno ze zemědělských odvětví, které spotřebovává nejvíce pesticidů. Jedná se o zemědělské odvětví, v němž není používání pesticidů nijak regulováno nebo omezováno. Prostý argument zní: květiny nejsou k jídlu, proto nemusí podléhat přísným předpisům jako potraviny. V okolí květinových farem bývá pesticidy kontaminována nejen půda a  voda, ale i vzduch. Ze všech toxických úniků jde téměř 90 procent do atmosféry.

Proč nakupujeme zcestovalé chemické africké kytky?

Mnozí z nás nad původem kytek vůbec nepřemýšleli, o hromadách agrochemikálií ani o převážení kytek z Afriky nevědí. I lidé, kteří o riskantním květinovém průmyslu vědí, mají v Česku jen pramalé možnosti, jak se vyhnout květinám, které nesou cejch environmentálně riskantní produkce a nespravedlivého obchodování. Pěstírny českých kytek jsou v troskách. V době vlády komunistů byla prosperující, převážně rodinná příměstská zahradnictví zničena nebo vyvlastněna. Během vleklých restitučních sporů po roce 1989 skleníky většinou chátraly a čekaly na nové majitele. Útlumu využily silné zahraniční firmy a začaly úspěšně expandovat na náš nedostatečně pokrytý trh. Široký sortiment květin a nízké ceny pak lehce vytlačily domácí oslabené výrobce z trhu.

Aktuálně je v Česku jen několik větších sezónních květinářství a pár skvělých iniciativ, které pěstování květin obnovují. Zpravidla pěstují v sezóně, v malém množství a ekologicky. Nejsou však schopny květinářstvím zajistit stabilní a standardní nabídku.

Je řešením koupě hrnkových květin?

Také hrnkové kytky se pěstují pomocí obdobných praktik. Jediný rozdíl je v tom, že si v tomto případě Česká republika prozatím dokázala udržet svou tradici, tudíž většina z nich je alespoň v sezóně z blízkého okolí.

Kde vzít zdravé kytky a jak oživit česká květinářství?

Osobně kytky miluji a v domě máme skoro vždy nejrůznější kytice, bylinky a květináčové kytky. Už roky jsem při výběru kytek do vázy přednostně nakupovala květy, jež vypadají co nejpřirozeněji, kytice si sama dělám z větviček ze zahrady nebo je nakupuji na trzích. Zlom pro hlubší studium tématu pro mě byla nedávno darovaná kytka od manžela. Nestíhal a výjimečně ji koupil po cestě domů na čerpací stanici. Byla celá v plastové krabičce, měla vydržet až pět let a byla pro mě šokem. Takový produkt bych místo do vázy nejraději umístila do tříděného odpadu. Nad kytkou jsem dva dny přemýšlela, pak jsem se manželovi osmělila vysvětlit, že kytky miluji, za dárek děkuji, ale „plastové kytky“ nechci, a začala jsem je více studovat. O květinovém průmyslu jsem něco málo tušila, ale až práce na textu, který čtete, pro mě jednoznačně a definitivně ukončila podporu popsaného šíleného průmyslu.

Co s tím? My spotřebitelé se musíme ptát po původu květin, které chceme kupovat. Vyjadřovat svůj zájem a podpořit lokální pěstitele. Upřednostnit nákupy v alternativních květinářstvích na trzích, vybírat sezónní kytky. Moje doporučení v bodech zní:

  • Pěstujte si vlastní kytky.
  • Sbírejte kytky a větvičky šetrně ve volné přírodě.
  • Nakupujte od lokálních pěstitelů, například na trzích.
  • Upřednostněte nová česká květinářství, která nabízejí české kytky.
  • Požadujte ve všech květinářství české kytky, z dovozových kupujte jen fair-trade a organické.
  • Dopřávejte si kytky podle sezónní dostupnosti namísto vnucené květinové módy.