Férové květiny: výzva pro ČR

Na svátek Sv. Valentýna, Mezinárodní den žen, ale i při mnoha dalších příležitostech nakupujeme řezané květiny. Na našem trhu je jich nepřeberné množství, jedno však mají společné: 98 % řezaných květin na našem trhu nepochází z České republiky. Jejich pěstování má řadu negativních dopadů jak v lokálním, tak v globálním měřítku, především porušování lidských práv a ničení životního prostředí.

Květiny kupujeme pro potěšení, ale za tímto milým dárkem se skrývají alarmující fakta. Většina řezaných květin v našich obchodech pochází z mimoevropských zemí, jako jsou Keňa, Etiopie, Zimbabwe, Kolumbie nebo Ekvádor. Důvodem pěstování květin pro Evropský trh v tak vzdálených zemích je kromě levné pracovní síly také dostatek slunečního světla, který květiny potřebují. Odtud se květiny dopravují letecky na květinovou burzu v Amsterodamu a teprve pak dále putují do dalších evropských zemí.

Na květinových farmách pracuje v oblasti rovníkové Afriky asi 200.000 zaměstnanců, z toho jsou dvě třetiny ženy. Jedná se o nebezpečnou práci s nebezpečnými chemikáliemi často bez používání ochranných pracovních pomůcek. V Německu bylo v roce 2011 zjištěno, že ve všech 22 testovaných růžích bylo obsaženo až 20 různých chemických látek včetně potenciálních karcinogenů. Pro evropské zákazníky nic nebezpečného, je to však důkaz o vysokých zdravotních rizících práce v květinovém průmyslu. Špatná ochrana může vést k dlouhodobým zdravotním následkům, jako je astma, podráždění kůže nebo i k potratům. Většině pracovníků a pracovnic ale tato rizika nejsou známa.

Platy dělníků a dělnic na květinových farmách se pohybují na hranici zákonného minima, ale často také bývají nižší. Např. v Zimbabwe je měsíční výdělek žen je 46 USD a 20 kg kukuřičné mouky. Průměrná pracovní doba je 52 hodin týdně, ale na tu se pracovní smlouvy uzavírají jen zřídka. Majitelé farem se tak vyhýbají zákonem stanoveným sociálním požadavkům.

Mezi ekologické dopady květinového průmyslu patří znečištění místní vody i vzduchu chemickými pesticidy. Toxicita lokálních potravin může být také důsledkem používání pesticidů. Produkce květin s sebou nese také vysokou produkci CO2 a tím ovlivňuje ztenčování ozonové vrstvy. Pěstování květin v rovníkových oblastech však i přes nákladnou dopravu zůstává ekologičtější než při pěstování v Evropě ve vyhřívaných sklenících.

Alternativu k ekologicky i sociálně neudržitelné produkci květin nabízí systém Fairtrade. V ČR známe především fairtradové pochutiny – kávu, čaj, cukr, můžeme u nás sehnat bavlněné výrobky, kosmetiku etc., ale stále u nás neseženeme řezané květiny. Ty jsou přitom jedním z nejprodávanějších Fairtradových produktů. V sousedním Německu např. tvoří fairtradové květiny 19 % podíl na trhu s řezanými květinami.

Co tedy můžeme jako spotřebitelé dělat, abychom nemuseli podporovat neetickou a neekologickou produkci řezaných květin? Nezbývá než tlačit na maloobchodníky a ti by pak měli požadovat po svých dodavatelích, aby uvedli fairtradové květiny na český trh. Dokud nebude dostatečná poptávka, situace se nezmění.