Čerstvé ovoce a zelenina jsou základem zdravého jídelníčku. Ale co když tyto zaručeně zdravé potraviny obsahují kromě vitamínů a minerálů i něco nečekaného?

Co jsou pesticidy

Jsou to látky používané na ochranu rostlin, zásob potravin či krmiv, proti škůdcům a chorobám. Používají se hlavně v zemědělství, ale i v zahradách a ve veřejných prostranstvích.

Nejčastější rozdělení pesticidů je podle jejich účinku, přičemž nejznámější jsou:

  • Herbicidy: pesticidy určené k hubení rostlin (plevelů)
  • Insekticidy: pesticidy k hubení hmyzu (dezinsekce)
  • Fungicidy: pesticidy k ochraně před houbovými chorobami
  • Rodenticidy: pesticidy k hubení hlodavců (deratizace)

Kromě zvýšení zemědělských výnosů však pesticidy způsobují řadu vážných problémů. Při použití na poli zasahují pesticidy kromě škůdců (hmyz, plevel apod.) také další organismy (např. včely). Unikají do životního prostředí, kde dále způsobují rozsáhlé škody. Jejich rezidua se vyskytují ve vodě, vzduchu, půdě i v potravinách.

Nepříjemná realita

Národní legislativa stanovuje maximální povolené množství reziduí jednotlivých pesticidů v potravinách (tzv. MRL). Státní orgány ročně testují téměř 2000 vzorků potravin. Přestože jsou potraviny v obchodní síti pečlivě sledovány, obsahují velmi často tzv. rezidua, což jsou „zbytky“ z přípravků používaných v zemědělství. V zemědělství je povoleno používat stovky různých látek. Každý pesticid musí projít řadou testů, kde se hodnotí vliv na přírodu i člověka. Vědci však již několik let varují před tzv. koktejlovým efektem. Zatím neexistuje[1] komplexní metoda, kterou by bylo možné vyhodnotit celkové dopady vzájemného působení širokého spektra pesticidů na člověka i přírodu. Přestože dochází k postupnému zpřísňování legislativy a zlepšují se metody k vyhodnocování pesticidů, přibývají také zprávy o obrovském zatížení životního prostředí různými chemickými látkami, jenž znepokojují stále více lidí.

Dobrá zpráva: Na potraviny s nadlimitním množstvím cizorodých látek narazíte v obchodě jen výjimečně (0,5%)[2].

Špatná zpráva: Až v 80% ovoce a zeleniny se nachází rezidua pesticidů (velmi často několik různých látek). I když jsou jejich hodnoty pod stanoveným limitem, není vyloučen dopad jejich společného působení v naší stravě.

Deset špinavců

Jedná se o vzorky, u kterých zaznamenala  Státní zemědělská a potravinářská inspekce v roce 2013 rezidua pesticidů (hodnoty pod stanoveným MRL). Z 276 vzorků testovaných v tomto roce obsahovalo 214 více než jeden druh rezidua a u 14 z nich bylo stanoveno více než 10 druhů reziduí pesticidů.

Výskyt reziduí v zelenině v roce 2013 [3]

Růžičková kapusta 100%

Celer 100%

Hlávkové zelí 80%

Papriky 85%

Okurky 85%

Salát 70%

Kapusta 70%

Rajčata 70%

Mrkev 50%

Brambory 50%

Výskyt reziduí v ovoci v roce 2013

Ananas 100%

Broskve 100%

Grapefruit 100%

Meruňky 100%

 Hrozny stolní 95%

Pomeranče 95%

Jahody 90%

Banány 80%

Hrušky 80%

Využití pesticidů v ČR

Česká republika patří v Evropě k zemím s nižší spotřebou pesticidů, nicméně objem jejich využití u nás dlouhodobě roste. Na jeden hektar zemědělské půdy se u nás ročně aplikuje v průměru 1,7 kg účinné látky pesticidu.